V tajné službě Jejího Veličenstva. Vlastivědná vycházka po Mšeci

V sobotu 13. června 2015 se můžeme setkat při Mšeckých slavnostech na zámku ve Mšeci. Od 13.15 se na vás budu těšit při vlastivědné vycházce za příběhy mšeckých osobností. Sraz je před zámkem, před průjezdem na nádvoří zámku. Vycházka s názvem „V tajné službě Jejího Veličenstva“ povede kolem pověstmi obestřeného domu U Kněžáků k Aleji veršů básníka Jaroslava Herdy na starém mšeckém hřbitově. Vyprávět budu mimo jiné o Petrovi Kašparovi Světeckém, gurmánovi a nedobrovolném špionovi císařovny Marie Terezie, o květinových záhonech knížete Schwarzenberka nebo o zázračném elixíru života básníka Herdy. Dojde samozřejmě i na strašidelnou pověst o domu U Kněžáků! Nenechte si vycházku ujít. Účastnický poplatek je 50 Kč.

Mšecké slavnosti 2015

Přednáška o Karlovi Burianovi

Ve středu 4. března 2015 budu v Muzeu T. G. M. v Rakovníku (u Pražské brány) přednášet o osudu světoznámého operního pěvce Karla Buriana. Přednáška se bude konat v sále Dr. Spalové a začne v 16 hodin. Portvá přibližně hodinu až hodinu a půl a přiblžím během ní nejen kariéru tohoto fenomenálního pěvce, jemuž se poklonil i proslavený Enrico Caruso, ale i jeho dramatický soukromý život. Přednášku doprovodím promítáním fotografií Karla Buriana a ukázkami jeho zpěvu z unikátních historických nahrávek. Přednáška se koná ke 145. výročí narození Karla Buriana. Nenechte si ji ujít! Životní i profesní příběh je neuvěřitelný, plný náhlých zvratů, triumfálních uměleckých vítězství i hořkých životních porážek.

Burian_prednaska_JPG_email

S Tomem Wizardem na kounovských řadách

Štáb České televize natáčel na Kounovských kamenných řadách další díl dobrodružného a tajemného seriálu Záhady Toma Wizarda (http://decko.ceskatelevize.cz/zahady-toma-wizarda). Sehrál jsem úlohu odborníka, s jehož pomocí se Tom Wizard pokusí rozlousknout tajemství řad. Natáčelo se ve středu 11. února. Jak jsem předpokládal, neojobtížnější se ukázaly konverzační scény, v nichž jsem se musel přizpůsobit předepsanému scénaři. Naštěstí šlo jen o několik krátkých záběrů (přivitání, rozloučení ap.) a zvládli jsme je maximálně na čtyři opakování 🙂 Přiblížil jsem Tomovi některé z teorií o původu řad a povykládal i o tajemství, které na řadách objevili archeologové v sedmdesátých letech, totiž jakési zídky z drobnějších kamenů skryté pod povrchem. Jednalo se o jeden z konstrukčních typů řad, dnes neviditelný, jelikož překrytý zeminou. Řady buď tvořily jednotlivé, nepravidelně uspořádané velké kameny nebo právě drobnější kameny složené do neširokých pásů a do několika vrstev nad sebou.

Trailer k filmu Dítě číslo 44

Na internetu se konečně objevil první trailer k thrilleru ze stalinistického Ruska Dítě číslo 44, který se natáčel i na Rakovnicku. Scény pro film podle knižního bestselleru Toma Roba Smithe se točily mimo jiné na muzejní železniční trati Kolešovka u Chrášťan nebo v železničním strážním domku u Janova a v jeho okolí. Některé záběry z Rakovnicka najdete už i v traileru, především útěk z vlaku nebo souboj v rokli. Titulní screenshot zachycuje hlavního hrdinu v podání Toma Hardyho před zdí z cementových cihel železničního strážního domku u Janova. V českých kinech bude film Dítě číslo 44 k vidění od 28. května letošního roku.

Spletitá historie Roezlova pražského pomníku v časopise Turista

Socha slavného botanika Benedikta Roezla, který do Evropy jako první přivezl sazenici největšího leknínu světa Viktorie královské, je mezi pražskými pomníky otloukánkem. Traduje se totiž, že své exkluzivní místo na Karlově náměstí získala pouhým omylem, nedbalostí jistého pražského úředníka, který Roezla zaměnil za podobně znějícího Pressla, přírodovědce a zakladatele českého přírodovědného názvosloví. Co je na tom pravdy, se pokusím poodhalit v únorovém čísle časopisu Turista. Byl Benedikt Roezl dostatečně impozantní osobností, aby jeho socha mohla ozdobit největší pražské náměstí? A kde má sochu Jan Svatopluk Pressl? A jak do historie Roezlova pomníku zasáhl vynálezce lodního šroubu Josef Ressel? Odpovědi najdete v únorovém čísle časopisu Turista.

Na obnovu templu v Krásném Dvoře získal Národní památkový ústav 13 milionů korun

Národní památkový ústav získal dotaci 13 milionů korun z takzvaných norských fondů na obnovu novogotického templu v zámeckém parku v Krásném Dvoře na Lounsku. Vyhlídkový objekt je kvůli špatnému technickému stavu z bezpečnostních důvodů uzavřen.Článek pokračuje na www.propamatky.info.